Archiv rubriky: SEO

Co je sémantický web a má nás to vůbec zajímat?

„Sémantický web se má stát novým evolučním stupněm stávajícího webu. Jedná se o web, kde jsou informace strukturovány a uloženy podle standardizovaných pravidel, což usnadňuje jejich vyhledání a zpracování. Staví zejména na Resource Description Framework (RDF) a Ontology Web Language (OWL).“

Tak zní definice sémantického webu na české Wikipedii. Dovolím si krátký a rychlý exkurz do historie a jak se k němu vůbec došlo.

V roce 1989 Sir Timothy „Tim“ John Berners-Lee přišel s nápadem pro organizaci a propojení informací napříč jednotlivými vědeckými pracovišti. A tak se postupně zrodil HTTP, World Wide Web, HTML a první prohlížeč. 

Tima prostě štvalo, že se nedaly rozumně sdílet dokumenty napříč lidmi v CERNu a ideálně po celém světě. Každý měl svůj vlastní formát a neexistoval žádný standard. Vznikl tak koncept hypertextu, který se rozšířil a díky kterému si mimo jiné čtete tento článek.

V hypertextu jde o to, že každý dokument (článek, obrázek, PDF, …) má vlastní HTTP adresu. Díky tomu si mohu dokument stáhnout přes prohlížeč ve standardizovném formátu.

Dokumenty samy o sobě nemají explicitní význam. Nedokážete z nich strojově vyčíst, jaké informace obsahují, jak jsou propojeny s dalšími dokumenty apod. Jen víte, že dokument A odkazuje na dokument B. Takže asi budou nějak příbuzné. A nebo si tam prostě někdo zaplatil odkaz 🙂

To ale bylo Berners-Leeovi málo a tak v roce 2006 přišel s konceptem Linked Data.  Ten staví na principu, že každý dokument má vlastní HTTP adresu a data jsou uložena ve strukturované formě a dají se mezi sebou propojovat. A hlavně nad nimi pokládat sémantické dotazy. Ty mohou pokládat jak lidé, tak i stroje.

Koukněte na tento TED talk s Timem.

Jako příklad si vezmeme mě — já Martin Šimko jsem se narodil na Náměstí sovětských hrdinů v Brně (což je historický název současného Obilního trhu).

Díky sémantice se teď mohu zanořovat hlouběji a zjistit, že Brno je druhé největší město v Česku, má 377 440 obyvatel apod. Nebo jít do šířky — zjistit, kdo se dále v Brně narodil.

První reálná aplikace Linked Data byla DBpedia, která extrahuje strojově čitelná data a vazby mezi nimi z Wikipedie.

K ní se postupně přidávaly další iniciativy jako Geo Names apod. Stav k roku 2014 vypadal takto:

Linked Open Data
Linked Open Data, zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/LOD_Cloud_2014-08.svg

Jak se dají využít Linked Data

Konec teorie. Jak ale Linked Data využít? Pokud budou data zveřejněna v otevřené a syrové podobně, můžeme poté pokládat dotazy typu:

Které proteiny jsou v signální transdukci a jsou příbuzné pyramidovým neuronům?

Nebo možná něco pochopitelnějšího:

Které obchody, kde se dá platit kartou, jsou otevřeny 1. a 8. května v Brno-Střed?

To už by se mohlo hodit v běžném životě, ne? Sami si určitě doplníte další dotazy, které by se daly pokládat.

A co s tím má společného SEO a vyhledávače?

Možná si říkáte, že to je dost odtržené od reality. Ano. Zatím. Ale změna se blíží.

Google chce ze sémantického webu a Linked Data taky něco mít. A tak společně s Microsoftem, Yahoo a Yandex dal dohromady v roce 2011 Schema.org.

To už pravděpodobně znáte, že? Jde o koncept, který se snaží definovat a vytvářet standard pro strukturovaná data.

Strukturovaná data pomáhají označovat informace v dokumentech na webu tak, aby byla strojově čitelná a zpracovatelná. Takže taková Linked Data.

Není asi náhoda, že roku 2012 přišel Google se svým Knowledge Graphem. 

Knowledge Panel
Knowledge Panel na dotaz „brno“

No a to že dnes máme mimo Knowledge panelu Featured snippety, živé výsledky sportovních zápasů přímo v SERPu atd. atd. je jen další vývoj.

A přijde toho víc. Fakt.

Strukturovaná data a vyhledávače

Nasazením strukturovaných dat na svůj web pomáháme vyhledávačům pochopit náš obsah a dále s ním pracovat. 

Strukturovaná data tak působí jako trénovací množina. Díky tomu vyhledávače následně dokáží zpracovávat informace i bez strukturovaných dat. Alespoň do určité míry.

Takže teď už máme teoretický základ a víme, k čemu to vyhledávače dokáží používat.

Proč bych měl ale strukturovaná data nasazovat na svůj web?

Ještě nám chybí odpověď na otázku proč. Proč já? Proč strukturovaná data?

Aby Google motivoval webmastery strukturovaná data nasazovat, dává nám něco na oplátku. A sice rozšířené výsledky vyhledávání ~ rich snippety.

Reálné ukázky si můžete prohlédnout níže.

[ngg_images source=“galleries“ container_ids=“11″ display_type=“photocrati-nextgen_basic_thumbnails“ override_thumbnail_settings=“0″ thumbnail_width=“100″ thumbnail_height=“75″ thumbnail_crop=“1″ images_per_page=“20″ number_of_columns=“0″ ajax_pagination=“0″ show_all_in_lightbox=“0″ use_imagebrowser_effect=“0″ show_slideshow_link=“1″ slideshow_link_text=“[Show as slideshow]“ order_by=“sortorder“ order_direction=“ASC“ returns=“included“ maximum_entity_count=“500″]

No a všechny tyto rozšířené výsledky vyhledávání vám dokáží pěkně navýšit CTR ze SERPu a přivést větší návštěvnost. Ověřeno.

Strukturovaná data jsou navíc základním kamenem v entitním SEO. Což jsou mimochodem právě Linked Data.

Nasazujeme strukturovaná data

Takže už je jasné, že strukturovaná data nám mohou pomoci navýšit CTR (nikoli přímo pozice) ze SERPu.

Důležité je ale připomenout, že:

Strukturovaná data řešte, až máte odladěny základní věci v SEO.

Pokud máte web plný duplicit, problémy s indexací, nekvalitní obsah, chybějící vstupní stránky apod., strukturovaná data nejsou rozhodně vaší prioritou.

Jaká strukturovaná data nasazovat

Google má v nápovědě vybrané datové typy, které aktuálně podporuje, zpracovává a je z toho reálný výstup i pro majitele webu v SERPu.

To ovšem neznamená, že těmito datovými typy byste měli skončit. Existuje totiž několikanásobek dalších typů, které Google zatím oficiálně nedoporučuje.

V době psaní článku Google ve své nápovědě doporučuje cca 49 datových typů. Na Schema.org jich je cca 774.

To se ale nerovná, že co nedoporučuje, ignoruje. Gary Illyes z Googlu se totiž nechal slyšet:

“It will help us understand your pages better, and indirectly, it leads to better ranks in some sense, because we can rank easier.”

A také:

“And do not just think about the structured data that we documented on developers.Google.com. Think about any schema.org schema that you could use on your page.”

Fráze jako „understand pages better“ a „rank easier“ jsou pro SEO konzultanty a weby fajn, že?

Hodně podceňované datové typy strukturovaných dat jsou podle mě následující:

  • sameAs — pomáhá vytvářet vztahy mezi jednotlivými objekty/entitami. Můžete ze stránky o autorovi knih odkazovat na jeho sociální sítě, oficiální web, Wiki stránku apod. Tím zasadíte vše do kontextu. Odkazujte i na cizojazyčné stránky. Objekty/entity totiž nejsou přímo závislé na jazyku.
  • Dataset — pokud na webu zveřejňujete nějaké datasety, tak určitě nepřehlédněte tento datový typ. Opět nově podporovaný Googlem. Zatím můžeme hádat, co s tím bude vymýšlet. Ale podle mě půjde cestou, kterou si vysnil Tim Bernerns-Lee — otevřená Linked Data.

Možnosti nasazení

Zjednodušeně řečeno, do jednotlivých stránek webu musíte dostat kus kódu, který označuje informace a dává jim sémantiku. Ty potom dokáží stroje (Google, Seznam a další roboti) strojově zpracovat a „pochopit“.

Aktuálně je několik možností, jak strukturovaná data na web dostat:

  • JSON-LD — kus JavaScriptu, který přidáte do stránky. Nejjednodušší a Googlem doporučované řešení.
  • Mikrodata — strukturovaná data vkládáte přímo do HTML kódu.
  • RDFa — strukturovaná data vkládáte přímo do HTML kódu.
  • Search Console — můžete si přímo v rozhraní Search Console naklikat, které informace chcete označit. Většinou to je ale problém, takže tuto možnost doporučuji až jako krajní.

Návod nasazení krok za krokem

Před pár lety jsem napsal článek pro TyInternety.cz s poměrně podrobným návodem, který je pořád platný. Takže zde dám pouze odkaz.

Můžete také kouknout na návod od Googlu na Codelabs, jak strukturovaná data nasadit.

Jde to i přes Google Tag Manager

Strukturovaná data lze nasadit i přes Google Tag Manager. Někdy je to rychlejší a levnější cesta. Hlavně když máte vytížené programátory. A kdo to má dnes jinak, že…

Návody sepsali jiní, takže jen odkazy:

Jak zkontrolovat, že mám strukturovaná data správně nasazená

Když už si dáte tu práci, že správně strukturovaná data vyberete a donutíte programátory, aby vám je nasadili, tak je potřeba je ještě pořádně zkontrolovat. Není nic smutnějšího, než mít na webu X řádků mrtvého kódu.

Takže jak na to?

Nástroj na testování strukturovaných dat od Googlu

Google nabízí oficiální nástroj, který vám s kontrolou pomůže. Vložit můžete jak fragment kódu, tak URL, kde máte strukturovaná data nasazená.

Nástroj najdete zde.

Search Console

Pod záložkou Vzhled vyhledávání > Strukturovaná data najdete přehled nasazených dat na vašem webu. Data vycházejí z toho, které stránky už Google prošel. Takže po nasazení je potřeba chvíli počkat.

Já tento report používám pro pravidelnou kontrolu, zda se nic nepokazilo. Ne pro kontrolu hned po nasazení.

Kontrola strukturovaných dat v Search Console
Kontrola strukturovaných dat v Search Console

Marketing Miner

Český Marketing Miner vám také pomůže s jednorázovou kontrolou strukturovaných dat.

Nástroj můžete použít i pro stalkování konkurentů 😉

Návod najdete zde.

Jaká strukturovaná data jsou nejčastěji používaná?

Všechny datové typy jsou prezentované na webu Schema.org. Je jich poměrně dost (k datu psaní článku cca 774) a stále přibývají. Google jich aktuálně doporučuje cca 49.

A mě zajímalo, která strukturovaná data se používají nejčastěji. A jestli se to prolíná s tím, co tlačí Google. No a výsledky vypadají následovně:

[ngg_images source=“galleries“ container_ids=“10″ display_type=“photocrati-nextgen_basic_imagebrowser“ ajax_pagination=“0″ order_by=“sortorder“ order_direction=“ASC“ returns=“included“ maximum_entity_count=“500″]

Jde tedy krásně vidět, že spolu koreluje, která data jsou používaná a která doporučuje Google.

Náhoda? Nemyslím si…

Kde jsem vzal data

Data, která prezentuji výše jsem vyscrapoval přímo ze Schema.org. U jednotlivých datových typů jsou uvedeny informace, kolik webů je používá.

Jak se používají strukturovaná data ze Schema.org
Jak se používají strukturovaná data ze Schema.org

Pomiňme, že čísla jsou určitě pro zjednodušení zaokrouhlená a nemusí být 100% aktuální. Jde nám o trend. A ten je jasný.

Zdrojový dokument s daty najdete zde.

Kde se inspirovat

Vždy je dobré podívat se na weby, které si procesem nasazení strukturovaných dat už prošly. Dejte si jednotlivé stránky do validátoru nebo Marketing Mineru. Třeba tam objevíte i nové datové typy, které se vám budou hodit a předtím jste je ani nezvažovali.

Přidávám pár webů pro inspiraci.

Obsahové weby

E-commerce

Další informace nejdete v mé přednášce ze SEO restartu 2018:

SEO mýtus #10: Čím více zpětných odkazů na web vede, tím lepší je jeho hodnocení

„Musím získat co nejvíce zpětných odkazů, aby byl můj web dobře hodnocený vyhledávači.“ Tuto věc si bohužel pořád myslí hodně majitelů webů a bohužel také jednotlivců a firem, které nabízejí získávání zpětných odkazů (link building). Počet odkazů ale často nic neznamená. Pro zpětné odkazy jsou mnohem důležitější metriky.

Zpětným odkazem vyjadřuje odkazující web, že na odkazované stránce je něco zajímavého a příbuzného k tématu. Není přitom cílem, aby na váš web vedl odkaz ze všech podstránek jednoho webu (tzv. site-wide odkaz). Za takové odkazy dokonce můžete dostat penalizaci, protože tímto způsobem většinou zpětné odkazy přirozeně nevznikají.

Proč není počet zpětných odkazů důležitý

Zpětný odkaz si můžete představit jako citaci v diplomové práci nějaké knihy, článku v časopise, webové stránky nebo další akademické práce.

Dejme tomu, že jste napsali skvělou diplomovou práci a ve svém článku vás cituje docent místní univerzity. Díky této citaci si vaší práce všimne další docent a jeden profesor, kteří vás také budou citovat. Získáte tak tři „odkazy“ od vysoce autoritativních lidí. Ti si svoji autoritu vybudovali za léta publikování a akademického bádání. V řeči webových stránek – jde o weby, které mají velké množství originálního a hodnotného obsahu, na který odkazuje nepřeberně mnoho webů. Příkladem může být encyklopedie Wikipedia.

Naproti tomu, když vaši práci budou citovat všichni vaši spolužáci (a to na některých oborech může být i několik set citací), vaší diplomce to zase takovou pozornost nepřinese. Hlavní důvod je ten, že vaši spolužáci (samozřejmě až na pár výjimek) jsou v oboru nováčky, nikdo je nezná, jejich diplomku si přečte v ideálním případě vedoucí a při troše štěstí (nebo smůly) i oponent. A tím to končí.

Chcete tedy raději dvě citace od docentů a jednu od pana profesora, nebo 350 citací od vašich spolužáků? Respektive, chcete tři odkazy z vysoce autoritativních webů, které vám přivedou návštěvníky, kteří budou plnit cíle vašeho webu, nebo 350 odkazů z patiček, PR webů, lišt apod.?

Já určitě preferuji první variantu.

Obecně tedy platí, že je lepší získat jeden odkaz z autoritativního webu ve vašem oboru, než desítky, stovky, tisíce,… odkazů z neznámých webů se špatnou minulostí a nejistou budoucností.

Jak má tedy vypadat ideální zpětný odkaz?

To záleží. Tuto odpověď ale málo kdo rád slyší. Proto si půjčím část článku Honzy Tichého z Medio, který ideální zpětný odkaz popisuje jako:

  • Odkaz vede z autoritativního webu z hodnotné tematicky příbuzné stránky.
  • Odkaz leží uvnitř relevantního souvislého textu.
  • Odkaz míří na konkrétní podstránku mého webu.
  • Link text koresponduje s obsahem cílové stránky a podporuje kýženou frázi.
  • Viditelný a proklikávaný odkaz na důvěryhodné navštěvované stránce.
  • Přes odkaz přicházejí relevantní zákazníci.
  • Odkaz vede z indexované stránky.
  • Přímý, jednosměrný HTML odkaz bez nofollow.
  • Na odkazující stránce není moc jiných odkazů.
  • Jiné odkazy na odkazující stránce míří na další kvalitní a relevantní weby.
  • Odkaz je trvalý a dlouhodobý, získaný za přiměřené náklady.

Doporučuji si přečíst celý článek, který najdete na blogu Medio.

Důkaz místo slibů

Absolutní počet zpětných odkazů není jediný faktor, podle kterého vyhledávače řadí výsledky ve vyhledávání. Níže se můžete podívat na SERP anglického Googlu pro dotaz „link building“. Je v něm vidět, že například druhý a pátý výsledek mají mnohem více zpětných odkazů, než výsledek, který je na prvním místě.

Počet zpětných odkazů v SERPu Googlu na dotaz "link building".
Počet zpětných odkazů v SERPu Googlu na dotaz „link building“.

Nezatracujte zpětné odkazy

Zpětné odkazy jsou stále velice důležitý faktor při řazení výsledků. Proto byste získávání kvalitních zpětných odkazů měli věnovat dostatek zdrojů.

Při link buildingu ale neberte každý odkaz, který se vám naskytne, protože existuje mnoho přístupů, které vám zajistí kvalitní zpětné odkazy i zdarma.

Když odkazy budete získávat bez rozmyslu, může se stát, že budete za nějaký čas řešit penalizaci.

SEO mýtus #9 : Čím více indexovaných stránek web má, tím lépe

Provozovatelé webů si často myslí, že čím více budou mít zaindexovaných stránek, tím lepší bude optimalizace webu pro vyhledávače. Realita je ale často zcela jiná – jako i v jiných případech, i v počtu zaindexovaných stránek jde více o kvalitu, než o kvantitu.

Pojem „zaindexovaná stránka“ znamená, že na webovou stránku přišel robot vyhledávače, uložil si o ní důležité informace do své databáze (indexu) a nabízí ji ve výsledcích vyhledávání. Pouze stránka, kterou má vyhledávač v indexu se může zobrazovat ve výsledcích vyhledávání.

Zaindexovaná by měla být pouze taková stránka, která má originální obsah a byla vytvořena kvůli konkrétnímu cíli (prezentace produktu, příspěvek na blogu apod.).

Naopak by se v indexu vyhledávačů neměla objevovat stránka webu, která má podobný nebo stejný obsah jako jiná stránka. Určitě nemá smysl nechat indexovat například stránky nákupního košíku v e-shopu nebo výsledky interního vyhledávání.

Proč je důležité kontrolovat, které stránky se indexují

Přístup robotovi a povolení indexace musí být nastaveno pouze pro stránky, které splňují pravidlo unikátnosti a smysluplnosti popsané výše. Určitě neplatí, že pokud jednu stránku zkopírujete a vytvoříte zcela stejnou, vyhledávač ji zaindexuje a váš web bude mít dvojnásobnou návštěvnost.

Pro vyhledávače je duplicitní obsah problém, proti kterému bojují. Pokud vám tedy bude někdo radit, ať vytváříte na webu stránky jen proto, aby se zvýšil počet zaindexovaných stránek, můžete si být jisti, že SEO a vyhledávačům příliš nerozumí.

Podívejte se také na video s Mattem Cuttsem, kde vysvětluje, že není pravda, že weby s více zaindexovanými stránkami jsou lépe hodnocené:

SEO mýtus #8: Klíčová slova musí být uvedena v přesné shodě

V prvopočátcích fulltextových vyhledávačů měli roboti problémy se skloňováním a časováním slov. Pokud jste vyhledávali například frázi „matematická rovnice“ vyhledávač nemusel zobrazit stránky, které obsahovaly v textu „rovnice v matematice“.

Proč dnes není nutné uvádět klíčová slova v přesné shodě

Dnes vyhledávače nemají se skloňováním problémy. Hravě si poradí i češtinou. Dokazují to příklady níže pro Seznam.cz i Google.

Seznam.cz umí skloňovat slova
Seznam.cz si bez problému poradí se skloňováním

 

Skloňování slov u vyhledávače Google
Google si bez problému poradí se skloňováním

Místo toho, abyste v textech násilím psali vše v prvním pádě a infinitivu, tak raději využijte krás češtiny a skloňujte a časujte, jak je potřeba. Není nic horšího, když se v titulku stránky objeví například „Učebnice matematika první třída“.

Vždyť mnohem lépe se čte titulek „Učebnice do matematiky pro první třídu“.

Opět zde platí – myslete v první řadě na uživatele, pro ně texty píšete. Vyhledávač si umí stáhnout jakýkoli text (jsou to pro něj v podstatě jen 1 a 0) a pokud bude smysluplný pro uživatele, porozumí mu i vyhledávač.

Agentura/SEO konzultant nám poradili, abychom klíčová slova neskloňovali. Máme to udělat?

V žádném případě. Pokud jsou vaše texty stylisticky a gramaticky správně a obsahují důležitá klíčová slova, nic upravovat nemusíte. S takovou firmou nebo jedincem raději co nejdřív ukončete spolupráci, protože svému oboru nerozumí.

SEO mýtus #7: Je možné garantovat pozice ve vyhledávačích

Nabídka SEO agentur a SEO konzultantů je často postavena na tom, že se vám snaží slíbit první/druhou/třetí/… pozici ve výsledcích vyhledávání. Nezřídka staví na tom, že pokud garantovaných pozic nedosáhnou, nic neplatíte.

Co se pozic ve výsledcích vyhledávání týče, nikdo vám nemůže slibovat konkrétní pozici na dané klíčové slovo.

Proč není možné garantovat pozice ve vyhledávačích

Vyhledávače fungují tak, že jednotlivým faktorům, které ovlivňují výsledky vyhledávání, se nastavují určité váhy (z pravidla jde o číslo s pohyblivou řádovou čárkou). A proto ani sami programátoři vyhledávače neví, který web bude na první pozici. Ostatně ani znalost váhy (tj. čísla, které označuje, jak je daný faktor z pohledu vyhledávače důležitý) vám při optimalizaci nijak nepomůže, protože se spojují do rozhodovacích stromů (a lesů).

Navíc se pozice neustále mění. Každý den i několikrát.

Google používá při zobrazování výsledků vyhledávání personalizaci. To znamená, že jiné výsledky se zobrazí vám a jiné klidně kolegovi, který sedí hned vedle vás. V úvahu se bere vyhledávací historie a další charakteristiky, které si Google o každém uživateli ukládá k sobě do databáze (pokud má u Googlu účet).

V případě Googlu je tedy garance pozice dvojnásobná hloupost.

Proč firmy nabízejí garanci pozic

Buď jde o neznalost obchodníka, nebo o jasný cíl zmanipulovat zákazníka a nabídnout mu něco, co firma sama nemůže nijak ovlivnit. Pokud se v nabídce setkáte s garancí pozic, můžete si být jisti, že nejde o seriózní firmu a raději se jí vyhněte.

SEO mýtus #6: Do vyhledávačů se musí stránky registrovat

Mezi majiteli webů koluje pověra, že do vyhledávačů jako je například Google nebo Seznam.cz se musí registrovat, aby se jejich web začal zobrazovat ve výsledcích vyhledávání.

Do vyhledávačů ale není potřeba se jakkoli registrovat. Robot vyhledávače na váš web (i když je zcela nový) za určitý čas přijde sám.

Jak docílit toho, aby si vyhledávač všiml mého webu

Na web vytvořte alespoň jeden zpětný odkaz z jiného webu. Může to být například váš blog, partnerský web apod. Dbejte přitom na to, abyste dodržovali pravidla vyhledávačů, co se zpětných odkazů týče (pravidla pro Google a pro Seznam). Jinak vám může hrozit penalizace.

Další možností je použít formulář pro odeslání URL stránky robotovi vyhledávače. Ten má jak Google, tak Seznam.

Odesláním ale není nic garantováno. Vyhledávač tuto stránku nemusí vůbec do své databáze (indexu) zařadit.

Formuláře mají následující podobu.

Přidat stránku do Seznamu
Formulář pro odeslání stránku vyhledávači Seznam.cz
Přidat stránku do Googlu
Formulář pro odeslání stránku vyhledávači Seznam.cz

Nenechte se tedy napálit firmami, které vám budou nabízet registraci do vyhledávačů. Je to pouze jedna z technik, jak obalamutit zákazníka a vytáhnout z něj peníze.

Jak tedy přesně funguje robot (crawler) vyhledávače

Zjednodušeně tak, že prochází webové stránky a z každé si do seznamu uloží všechny odkazy na další stránky. Ty bude postupně procházet a zařazovat do své databáze.

Pokud vás fungování fulltextových vyhledávačů zajímá více, doporučuji si přečíst článek Princip fungování fulltextových vyhledávačů I. – crawler.

SEO mýtus #5: Inzerování v PPC systémech zlepšuje pozice ve výsledcích vyhledávání

Spousta lidí si myslí, že inzerováním v PPC systémech jako je AdWords (Google) nebo Sklik (Seznam.cz) zlepší své pozice ve výsledcích vyhledávání.

Není to však pravda.

Proč to není pravda?

Cílem vyhledávačů je poskytovat kvalitní odpovědi na uživatelské dotazy. Díky tomu uživatelé opakovaně jednotlivé vyhledávače používají. Vyhledávače následně vydělávají na PPC reklamě, na kterou uživatelé klikají.

Jde tedy o symbiózu vyhledávač-uživatel. Kdyby vyhledávače manipulovaly s výsledky vyhledávání na základě PPC systémů, mohlo by se stát, že si někdo zaplatí pozici na určité slovo, ale jeho web na něj nebude relevantní. Uživatel by tak nebyl s takovým výsledkem uspokojen.

Takto by byly ze hry také vyřazeny menší weby s malým nebo žádným rozpočtem na reklamu přesto, že jsou obsahově hodnotnější než ty s velkými rozpočty.

Nízké relevance výsledků vyhledávání by si všimli uživatelé a hledali by alternativu. Takto by vyhledávač přišel o své zisky z PPC reklamy zobrazované ve výsledcích vyhledávání.

Neplatí tedy ani to, že čím více peněz v PPC systémech utratíte, tím lepší pozice budete mít.

Oficiální vyjádření vyhledávačů

Seznam nezávislost na PPC systému Sklik deklaruje ve své nápovědě. Google se k tomuto častému mýtu vyjadřuje prostřednictvím Matta Cuttse (vedoucího oddělení web spamu):

SEO mýtus #4: Musím mít 100 % ze SEOmatů

Vyhledávače používají několik set signálů, podle kterých hodnotí jednotlivé stránky. Na jejich základě poté řadí stránky ve výsledcích vyhledávání. Tyto signály jsou neveřejné, ale do jisté míry se dají některé odvodit. Právě takové se snaží SEOmaty hodnotit.

Proč vznikly a existují SEOmaty?

Je do jisté míry přirozené, že existuje snaha co nejjednodušeji a hlavně strojově posoudit kvalitu webu z pohledu vyhledávačů. A proto vznikly SEOmaty.

Dalším důvodem může být také snaha napálit provozovatele webů, aby si objednali služby u majitele SEOmatu.

Proč jsou SEOmaty hloupost?

Protože používají naprosto scestné metriky, které dnešní moderní vyhledávače neberou jako signál pro hodnocení stránek. Jde například o validitu HTML a CSS kódu, uvedení meta tagu keywords, zda má web sitemap.xml (ten nemá v případě pár stránkového webu smysl) apod.

SEO není exaktní věda a nedá se říci, že daná stránka je optimalizovaná na X %. Při optimalizaci se pracuje s relativními čísly, poměry a pravděpodobností.

Další argumenty sepsal Plaváček v článku Pojednání o zbytečnosti SEOmatů a Honza Tichý v článku SEOmaty jsou k ničemu.

Má smysl kontrolovat web v SEOmatu?

Velký smysl to nemá. Samozřejmě jde o to, jak budete výsledky interpretovat. Díky výsledkům můžete přijít například na to, že jste zapomněli vyplnit meta description. Na takové věci se dá ale samozřejmě přijít i jinými způsoby.

Obecně tedy používání SEOmatů nedoporučuji.

Dejte si pozor především na nabídky firem, které vám pošlou e-mail, že na SEOmatu XY máte pouze 80 % a oni vám za jednotky až desítky tisíc korun web „opraví“. Takové e-mail rovnou mažte, nebo jim pošlete odkaz na tento článek.

Vadí, když nemám v SEOmatu 100 %?

Vůbec ne. Zaměřte se na faktory webu, které jsou opravdu důležité jako je například kvalitně provedená analýza klíčových slov, informační architektura apod.

SEO mýtus #3: Čím vyšší ranky (PageRank, S-rank), tím lepší pozice ve vyhledávačích

Když si vyhledávače vytvářejí svoji databázi (odborně se tato datová struktura označuje jako index), ukládají si o každé stránce spoustu informací. Například jaká slova se v textu stránky vyskytují, jaké zpětné odkazy na stránku vedou apod. Jednou z informací jsou také tzv. ranky, tedy interní hodnocení „důležitosti“ stránky daným vyhledávačem.

Google označuje svůj rank jako Page Rank, Seznam zase jako S-rank. Přesný algoritmus výpočtu není znám, lze však dohledat, původní vzorce, ze kterých se ranky počítají. Obecně platí, že nejdůležitější část ve výpočtu hrají zpětné odkazy.

Page Rank vznikl během studií vysoké školy zakladatelů Googlu a je to paralela k citačnímu indexu. Tj. čím více akademických prací (webových stránek) odkazuje na danou práci (stránku), tím je důležitější.

Jak často se ranky aktualizují?

Ranky si vyhledávače interně aktualizují při každé změně v indexu. Jde však o jinou hodnotu, než kterou zveřejňují. V případě Page Ranku se často mluví o Google Toolbar Page Ranku (zkráceně GTPR), protože jej můžete zjistit právě pomocí toolbaru v prohlížeči. Obdobně to je i u S-ranku.

Jakých hodnot nabývá GTPR a S-rank?

Veřejné hodnoty GTPR i S-ranku jsou na škále 0-10. Čím vyšší číslo, tím je stránka z pohledu hodnocení důležitější.

Je pravděpodobné, že interní hodnoty ranků mají vyhledávače v jiném rozsahu.

Jak změřím ranky své stránky?

GTPR lze změřit pomocí Google Toolbaru, S-rank zase pomocí Seznam Lištičky. Existují i webové služby, které pro zadanou URL adresu ranky zjistí. Vyzkoušet můžete například český nástroj od Jirky Klíra.

GTPR se již delší dobu (přesně od 6. prosince 2013) neaktualizuje a Google to do budoucna neplánuje měnit. Je to jen další signál toho, že tato hodnota není příliš využitelná.

Znamená vyšší rank lepší pozici ve výsledcích vyhledávání?

Neznamená. Ranky jsou pouze jedním z mnoha faktorů (Google jich udává většinou kolem 200), podle kterých se stránky hodnotí. Tento fakt si můžete sami ověřit změřením všech stránek ve výsledcích vyhledávání na libovolně zvolená slova.

Můžete narazit na to, že existuje souvislost (korelace) mezi umístěním a výší ranků, ale určitě není pravda, že vyhledávače řadí výsledky pouze podle ranků.

To, že se podle ranků výsledky neřadí potvrzuje jak Seznam, tak Google.

Má smysl pravidelně kontrolovat ranky?

Určitě ne, svému webu tím nijak nepomůžete. Věnujte se raději důležitějším věcem jako je například vytváření kvalitního obsahu.

SEO mýtus #2: Klíčová slova v meta tagu keywords jsou důležitá

Když vznikaly první vyhledávače, potřebovaly signály, pomocí kterých je možné hodnotit stránky. Brát v úvahu obsah meta tagu keywords se zdálo být jako dobrý nápad. Provozovatel webu zde shrnul pomocí několika slov, o čem daná stránka pojednává. Dnes však meta keywords fulltextové vyhledávače ignorují.

Meta tag keywords je HTML tag, který se zapisuje do HTML hlavičky. Struktura je následující: <meta name=“keywords“ content=“klíčové slovo1, klíčové slovo 2, klíčové slovo3″>

Pomůže mi v hodnocení stránky, když uvedu do meta keywords klíčová slova?

Nepomůže, vyhledávače na obsah tohoto tagu neberou vůbec ohled. Potvrzuje to jak Google, tak Seznam ve své nápovědě.

Klíčovým slovem se myslí takové slovo nebo fráze, které je reálně vyhledávané uživateli ve vyhledávačích.

Můžete se podívat také na video od Matta Cuttse (vedoucího webspam týmu vyhledávače Google), který tuto věc objasňuje.

Proč je meta tag keywords ignorován?

Používání meta tagu keywords bylo hodně zneužíváno majiteli webů. Ti do něj často uváděli klíčová slova, která vůbec nesouvisela s danou stránkou, nebo se snažili jedno slovo několikrát opakovat, aby mu dali větší váhu.

Vyhledávače si toho samozřejmě všimly a rozhodly se používat pro hodnocení stránek jiné signály, které jsou více relevantní a hůře zmanipulovatelné.

Obecně dnes vyhledávače posuzují na stránce pouze to, co vidí jak uživatel, tak robot vyhledávače. Obsah meta tagu keywords je určen pouze pro vyhledávače, uživatelům se vůbec nezobrazuje.

Ignorují vyhledávače všechny meta tagy?

Ne. Existuje spousta meta tagů, které jsou užitečné jak pro SEO, tak pro další aktivity na internetu.